Dne 9. září odešel do bižuterního nebe Ing. Vít Ryšánek, jedna z velkých postav bižuterního průmyslu České republiky.
Rodák z Moravy vystudoval zahraniční obchod na VŠPHV v Praze. Do Jablonexu se dostal na tzv. umístěnku v roce 1958 a pracoval v něm až do roku 1990. Vynikající studijní výsledky a skvělá znalost 3 světových jazyků ho předurčily pro práci v obchodní aparátu firmy. Již v roce 1960 byl vyslán na obchodní oddělení ZÚ ve Venezuele, kde pracoval 4 roky a po návratu pracoval v obchodní skupině Latinská Amerika. Procestoval celou Střední Ameriku a vrátil se do ní jako obchodní zástupce a konzul v Kostarice v roce 1968. Zažil toho mnoho, od vojenského převratu, zatčení v Panamě až po přijetí prezidentem José Figueresem v roce 1970. Po druhém návratu do Jablonexu vedl útvar prognóz, analýz a koncepcí. Výsledkem jeho práce bylo vrcholné postavení Jablonexu v žebříčku efektivnosti vývozu celé ČR.
Vrcholem pracovní kariéry se stalo jmenování generálním ředitelem Jablonexu v roce 1979. V této funkci pracoval až do roku 1990, kde byl jmenován obchodní radou ZÚ ČR v Madridu. Bylo to složité období, kdy musel několikrát důsledně hájit postavení Jablonexu jako úspěšné marketingové a obchodní firmy před různými experimenty, jejíž cílem bylo Jablonex a jeho know-how dostat pod taktovku výrobců. Byl vždy zastáncem profesionality, umění obchodovat s odbornou a jazykovou znalostí. Ne vždy se setkával s pochopením, ale všechny pokusy přestál a dovedl Jablonex až ke statusu akciové společnosti těsně před privatizací. Ve svých vzpomínkách těžce nesl pozdější vývoj ve firmě. Cituji z jeho knihy: „Po roce 2002 se hlavní akcionáři soustředili místo rekonstrukce a zachování průmyslu v zeštíhlené a funkční podobě na jeho postupnou likvidaci."
Moje osobní vzpomínka na Víta.
S Vítem jsem spolupracoval od roku 1975 a po určitou dobu jsem byl jeho asistentem. Vít byl
velmi vzdělaný, příjemný spolupracovník a šéf. Jablonex a bižuterní průmysl byl jeho celým
světem a v nelehkých dobách ho účinně bránil. Nezapřel svůj moravský původ. Rád si zazpíval
a popil dobrého vína, byl dobrým společníkem. Jeho osobní život lze popsat jednoduše - vše
pro rodinu a potom na milovanou zahrádku. Prostě skvělý člověk a osobnost.
Budu na Tebe vždy v dobrém vzpomínat, Víte!
S úctou,
Pavel Kopáček